Co je to Výběrová Káva a v čem je jiná?

Co je to Výběrová Káva a v čem je jiná?

Když se vám splaší kozy…

Pastýř Kaldi pozoroval své bujaré kozy z povzdálí a cosi se mu na nich nezdálo. Nikdy takhle nedováděli. Nezvedal se vítr, bouře se neblížila, nebe bylo bez mráčku….

Proč tak dovádějí? Nedávalo mu to smysl. Přišel tedy blíže. Viděl jak kozy spásají jakési… třešně se kterými se ještě nikdy nesetkal.

Zvláštní, pomyslel si. Na tomto místě kozy ještě nepásl a nikdy tolik nedováděli! Možná to souviselo s těmito třešněmi které kozy s takovým nadšením baštily.

Po vyčerpávajícím nahánění stáda si pomyslel že na tich keřích musí růst něco neobvyklého. Cestou zpět vzal tedy pár plodů do kapsy a k večeru je ukázal mnichům.

Odvar z celých bobulí nebyl nijak zvláštní, dokonce obvinili Kaldiho, že si vymýšlí. Ale jakmile mniši nadrtili a uvařili pecky bobulí, začala se linou neuvěřitelná vůně.

Tenhle vývar byl něco zcela jiného…

Mnichové po vypití popisovali pocity euforie, nadšení a nárůst energie.

Jak přichází na svět výběrová káva?

Ano, poprvé s kávou začali experimentovat kozy. Tak alespoň praví legenda o etiopském farmáři Kaldim. Dnes nevíme jestli Kaldi vskutku žil, za to však uznáváme tvrzení, že káva je v etiopii vskutku doma.

Panují zde totiž ideální podmínky pro její satbu – 1200 až 1500 metrů nad mořem a teplota kolem 25°. Etiopie je dodnes jediné místo kde káva roste divoce v lesích. Občas se můžeme s touto kávou setkat pod názvem „Kaffa“, tedy s velkou pravděpodobností taková kterou žvýkaly Kaldiho kozičky.

V etiopii se však pěstuje káva nejen divoce. Farmáři kultivují i umělé banánové lesy pod kterými má kávovník ještě lepší podmínky nebo klasicky na plantážích.

Všemi třemi způsoby je to však dřina!

Farmář, vlastně celá jeho rodina, se o kávovou zahradu pečlivě a celý rok stará. Hnojí, chrání před škůdci, prořezává a zajištuje zkrátka tu nejlepší péči o naši kávu (většinou).

Právě tohle se nám na africké kávě líbí. Nejen, že je lahodná (k chuti se dostaneme později) ale hlavně poctivá. V africe je většinou velice těžké zpracovávat kávu strojově. Často káva bývá pěstována v horách a nebo na to farmář ani nemá peníze.

A tak nezbývá nic jiného než si zašpinit ruce a procházet zahradu keřík po keříku.

Zvláště důležité je tahle činnost v období sklizně. Farmář musí pěšky projít a ručně vytřídit celou zahradu. Vybírá pouze ty „tak-akorát“ třešně.

Přezrálý plod zkazí celý pytel. Nezralý plod zkazí celý pytel. Plod napadený škůdcem? Zkazí celý pytel.

Je to vskutku piplačka. Farmáři často nezbývá nic jiného. Mimochodem občas ani neví jak jeho káva chutná!

Výběrová káva však není výběrová jen kvůli vybírání těch „tak-akorát“ zrnek. Druh řehole který proslavila popelka zde ještě nekonční. Po odslupkování musíme ještě vytřídit samotná zrnka!

Zralost plodu dává smysl. Velikost zrnek však tolik intuitivní není. Sám farmář by Vám ho možná nevysvětlil ale pražič by si trhal vlasy kdyby dostal várku kde jsou zrnka nesouměrná!

Pražení je další VELICE  pečlivý proces. Je to jako když mi mamka dávala pohlavky za nesouměrně nakrájené brambory – neuvaří se na stejno. Každému zrnku by trvalo jinak dlouho než by se upražilo. Pokud se snažíme držet chuť výběrové kávy stále stejnou, nemůžeme si dovolit hrát při každém pražení ruletu s jinak velikými zrnky.

Trend výběrové kávy

S novou generací pijáků přichází nové trendy v pití kávy. Zatímco maminka s babičkou se spokojili s uhelnatou jihlavankou (1000 lidí = 1000 chutí), dnešní začíná se zde objevovat „trendy-výběřový“ piják který má jazýček na kávu velice vymlsaný a na její chuť je opravdu pes.

Takovému pijákovi nestačí když je na obalu napsáno „kafe“. Velice rád se poohlídne po něčem zajímavějším.

Často našeho pijáčka zajímá:

  • Původ
  • Jméno farmy & farmáře
  • Jméno pražírny & pražiče
  • Odrůda
  • Datum sklizně
  • Datum pražení
  • Certifikace

….a seznam by mohl pokračovat. Co bych však já vypíchl, jako piják který dbá hlavně na chuť, jsou následující faktory:

Zajímalo by mne jak je čerstvá! Bádal bych po datumu sklizně a pražení. Čerstvá káva se nestydí za svou chuť. Čerstvá káva vám na jazyku odkryje celé spektrum své opravdové příchuti. Čerstvá káva má tygrovanou a elastickou pěnu.

Další věc je stupeň pražení. Lehké pražené často znaméná ovocitější a kyselejší tóny. Tmavší pražení kávu více „uzemní“. Z kávy jsou cítit zemité, oříškové a čokoládové chutě.

Občas je hezký když má káva Fairtrade nebo Fairchain certifikace – tyto zajišťují, že farmáři bylo zaplaceno opravdu férově a že nebyl vykořistěn za svou tvrdou práci. Co si budeme povídat, rozetku na kapůčo nakreslíš z vteřinu, kávu upražíš za 13 minut… Zvládneš ji ale celá léte před sklizní opečovávat?

 

 

Související články

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *